čtvrtek 20. prosince 2012

První zamyšlení nad prezidentskou volbou

Matematické nadání ministerských úředníků se stalo terčem vtipů, ale když necháme humor stranou, vyvstává otázka, jak je možné, že ministerstvo vyprodukovalo takový paskvil. Jelikož zde občas čtenáři komentují se značným časovým odstupem, pro pohodlí těch, kteří budou tento text číst poté, co celá aféra vyprchá z paměti, začnu shrnutím:

Jeden ze způsobů získání možnosti ucházet se o úřad prezidenta republiky v přímé volbě dle zákona z 18. června 2012 je získání petice podepsané aspoň padesáti tisíci občanů oprávněných volit prezidenta. Protože se petice dají falšovat, ministerstvo vnitra podpisy ověřuje (ignorujme teď otázku, jak ověřuje), a má to činit podle následujících dvou odstavců pětadvacátého paragrafu výše zmíněného zákona:

(5) Ministerstvo vnitra ověří správnost údajů na peticích namátkově na náhodně vybraném vzorku údajů u 8 500 občanů podepsaných na každé petici. Zjistí-li nesprávné údaje u méně než 3 % podepsaných občanů, nezapočítá Ministerstvo vnitra tyto občany do celkového počtu občanů podepsaných na petici.

(6) Zjistí-li Ministerstvo vnitra postupem podle odstavce 5 nesprávné údaje u 3 % nebo více než 3 % podepsaných občanů, provede kontrolu u dalšího vzorku stejného rozsahu (dále jen „druhý kontrolní vzorek“). Zjistí-li Ministerstvo vnitra, že druhý kontrolní vzorek vykazuje chybovost u méně než 3 % občanů podepsaných na petici, nezapočítá Ministerstvo vnitra občany z obou kontrolních vzorků do celkového počtu občanů podepsaných na petici. Zjistí-li Ministerstvo vnitra, že druhý kontrolní vzorek vykazuje chybovost u 3 % nebo více než 3 % občanů podepsaných na petici, odečte od celkového počtu občanů podepsaných na petici počet občanů, který procentuálně odpovídá chybovosti v obou kontrolních vzorcích.

Ministerstvo vnitra postupovalo tak, že vzalo procento chybných hlasů v prvním vzorku, k tomu přičetlo procento chybných hlasů v druhém vzorku a tímto procentem vynásobilo celkový počet hlasů. Neboli, jak píše Wikipedie o kandidátce Janě Bobošíkové:
Kandidátní listinu podala Eva Morávková s 56 191 podpisů. Zjištěná chybovost byla v prvním vzorku 7,7 % a ve druhém 11,5 %, ministerstvo odečetlo cca 19,2 % (10 762) jako neplatných, za platné uznalo 45 428.
(Bobošíková byla jedinou z kandidujících, u které bizarní postup ministerstva rozhodoval o platnosti nominace.)

Významnou roli v kauze sehrál jistý Václav Henych, jinak také ředitel odboru všeobecné správy na ministerstvu vnitra. Henych použitý postup obhajoval s tím, že na právo nelze uplatňovat poučky z matematiky nebo jiných věd. Objevila se tak kritika zákona, že je nejednoznačný a ministerstvo tak mělo na výběr z několika přípustných interpretací. Čtenář může sám posoudit, nakolik je zákon v dané věci nejednoznačný a hlavně, nakolik je rozumné, přirozené a oprávněné výraz „počet občanů, který procentuálně odpovídá chybovosti v obou kontrolních vzorcích“ chápat jako návod ke sčítání procent. Dle mého posouzení, vůbec.

Vsuvka: Dokud nebude zvykem zákony psát namísto právnického jazyka jazykem matematickým, o moc větší jednoznačnosti se asi nedobereme, a házet na zákonodárce vinu za pochybení ministerských úředníků v tomto případě je čirý alibismus. To ovšem neznamená, že poslanci odvedli dobrou práci. V témže odstavci čteme instrukci platnou pro (letos naštěstí neuskutečněný) případ, kdy je chybovost v druhém vzorku pod třemi procenty: nezapočítá Ministerstvo vnitra občany z obou kontrolních vzorků... Nezapočítá ne chybné hlasy, ale občany z obou vzorků. Jsou-li úředníci schopni sčítat procenta — aniž je k tomu cokoli vybízí — jsou jistě schopni u petice s 3% chybných hlasů z 60 tisíc (což je 1 800) odečíst 17 000 (tedy všechny občany z obou vzorků, přes 28%), když je k tomu zákon jednoznačně instruuje. Formulace v pátém odstavci je v tomto směru ještě nejednoznačná, v šestém je pak výslovně poručeno postupovat postupem zdravému rozumu se příčícím.

Napadá mě několik možných vysvětlení toho, že chyba tohoto kalibru přešla přes všechny zainteresované úředníky až do oficiálního výstupu:

  1. Na ministerstvu vnitra je skutečně střední IQ 150 dle příslušného vtipu (tedy v prvním vzorku 70 a v druhém 80).
  2. Na ministerstvu je sice střední IQ větší než 150, leč úřednická kultura káže mechanicky vykonávat instrukce bez dodatečného přemýšlení o jejich smyslu. Tudíž někdo vymyslel chybný postup a nikdo další se nad tím již nezamyslel.
  3. Henych závěrečné zpracování dělal sám a z ješitnosti ho nenechal nikým zkontrolovat. Stejná ješitnost ho vedla k pokusům o obhajobu neobhajitelného posléze v médiích.
  4. Henych nařídil postup a ačkoli si ostatní uvědomili jeho nesmyslnost, nikdo se neodvážil na to upozornit.
  5. Henych nařídil postup a z ješitnosti nebyl ochoten akceptovat námitky proti němu.
  6. Cokoli z výše uvedeného s jiným protagonistou. Henych pouze (trochu nejapně) kryje své podřízené.
  7. Studium práv ničí schopnost kvantitativních úvah.
  8. Konspirační sabotáž mající za cíl odstranit některé kandidáty, nebo případně diskreditovat prezidentskou volbu jako celek.
Nic z toho nevypadá příliš pravděpodobně. Nic z toho nevypadá příliš optimisticky. Nabízejí se jiné možnosti?

8 komentářů:

  1. Myslím, že úředníci na MV si přečetli nejen zákon, ale i důvodovou zprávu, kde se píše:

    "Zjistí-li Ministerstvo vnitra, že druhý kontrolní vzorek vykazuje chybovost u více než 3 % občanů podepsaných na petici, odečte od celkového počtu občanů podepsaných na petici počet občanů, který procentuálně odpovídá chybovosti v obou kontrolních vzorcích (například bude-li chybovost v obou kontrolních vzorcích takto zjištěná celkem 10 %, odečítá se 10 % občanů podepsaných na petici)."(eklep.vlada.cz/eklep/getAttachment?id=ma_korn8rvdjsbh.doc, str. 58)

    Slovo "celkem" je nejpřirozenější vykládat jako součet. Na MV si tedy řekli, že když zákonodárce v důvodové zprávě říká, že se to má sčítat, tak to budou sčítat.

    OdpovědětVymazat
  2. 21% mužů a 18% žen má černé vlasy. Jaké je celkem zastoupení černovlasých v populaci?

    Přijde vám nejpřirozenější na podobnou otázku odpovědět 39%, protože obsahuje slovo "celkem"? Samozřejmě, v případě důvodové zprávy se jedná o preskriptivně zadaný algoritmus, který nutně nemusí dávat rozumný smysl. Stejně mi ale nepřipadá, že by "celkem" tak silně implikovalo sčítání, že by to přehlušilo úvahu nad logikou postupu. Nebo jinak: proč by se mělo slovo "celkem" vztahovat na počet chybných hlasů, ale již ne na základ, ze kterého se procento chybovosti počítá (tj. velikost vzorků)?

    Ovšem musím uznat, že vyjasnění uvedené v důvodové zprávě nic moc nevyjasňuje a co se týká pochopitelnosti a interpretační volnosti, není o nic lepší, než zákon sám. Moc nechápu, proč tam ten příklad vůbec je.

    OdpovědětVymazat
  3. "Stejně mi ale nepřipadá, že by "celkem" tak silně implikovalo sčítání, že by to přehlušilo úvahu nad logikou postupu."

    Ani mně ne.

    Ptal jste se ale, kde se chyba vzala. Spekuluji, že to mohlo být tady. Na MV si vyložili "celkem" jako součet. Z jejich pohledu nešlo o chybu, ale o naplnění vůle zákonodárce. Možná že kdyby tato pasáž v důvodové zprávě nebyla, tak by na MV chybovost nesčítali.

    OdpovědětVymazat
  4. Tak si říkám jestli potom zakázky v armádě nevypadají třeba takto:
    Prodejce: "Letadla CASA vám dodáme v základní verzi za 5 miliard nebo s dodatečnými systémy za 6 miliard."
    Kupující: "To berem, tady je 11 miliard".

    To by leccos vysvětlovalo.

    OdpovědětVymazat
  5. @R.Staněk: Že chyba vznikla, tomu rozumím, umím si představit, že ve slabší chvíli bych podobnou botu mohl klidně vyrobit taky. Spíš se ptám, jak ta chyba mohla přežít očekávatelnou několikanásobnou kontrolu.

    OdpovědětVymazat
  6. Já bych si tipnul, že se někdo z našeho gymplu probojoval až na ministerstvo. Náš matikář totiž s oblibou říkal "když nevíš, co s tím, tak to prostě sečti", patrně to někdo vzal vážně...

    Ne, podle mě je rana v českém právním myšlení, tj. nad obsahem moc nepřemýšlet a lpět na tom, co je napsaný v zákoně, i kdyby to byla sebevětší chujovina.

    OdpovědětVymazat
  7. Vážený kolego,

    při rychlém hledání čehosi pro svoji přednášku o podivuhodnostech kvantové elektromechaniky a elektrodynamiky jsem narazil na tento Tvůj blog (dost připomínající moje vlastní stránky). S potěšením jsem zjistil, že ještě existují lidé, kteří nejen myslí, ale i uvažují a dokonce se srozumitelně a logicky dokáží vyjádřit. V této souvislosti bych se rád zeptal na ... ale nikde jsem tu nenašel mailový kontakt. Pokud Ti lze někam napsat, dovolil bych si Tě požádat o adresu.

    A teď k tématu:
    Výše jsem narazil na věty, které mne rozesmály. Konkrétně třeba: “Studium práv ničí schopnost kvantitativních úvah.” :-))
    Z hlediska staršího a pravděpodobně zkušenějšího v této věci si dovolím oznámit, že neničí. Schopnost “kvantitativních úvah” nad rámec “kolik dnes stojí rohlíky” je ve značné míře dána a následně ovlivněna především v útlém věku okolím (viz dětská neuropsychologie ap.).
    I po studiu práv jsem byl schopen "kvantitativních úvah" - např. právě o znění některých paragrafů v nejmenovaných českých zákonech.
    Jiná věc je, zda běžní právníci mají dostatek schopností pro správné a přesné uvažování. Ze své zkušenosti mohu například říci, že trvalo notnou chvíli, než se mi podařilo zkušeným právníkům (40 let praxe) v zodpovědncých funkcích (soudce Vrchního soudu v Praze ap.) vysvětlit, kde v zákoně mnou nalezené "kvantitativní chyby" jsou. A to byli Ti chytřejší.
    Dále: studoval jsem jak matematiku, tak právo a mohu tedy porovnávat studenty obou oborů porovnávat z první ruky.

    Problém, který zde rozebíráte, má kořeny jinde. Přesně tam, kde jej shledávám i u jednoho mého bývalého spolužáka z MFF UK, který dnes sedí v parlamentu ČR. Na něm se dá docela dobře ilustrovat, jak se člověk MĚNÍ pod tlakem veřejné či zákonodárné (zákonotvorné) funkce - ne co do schopnosti myslet, ale co do morálních kvalit a schopnosti objektivně hodnotit své vlastní výstupy.

    Honza

    OdpovědětVymazat
  8. SKVĚLÉ SVĚDECTVÍ JAK JSEM ZÍSKAL PŮJČKU Mám velmi důležitou zprávu, o kterou se mohu podělit s každým, kdo potřebuje půjčku od skutečného věřitele. Jsem rád, že se o tuto poznámku podělím s každým poté, co jsem já a moje žena prošli v rukou několika patetických chuligánů, kteří tvrdí, že nabízejí nějaký druh půjčky. Je velmi obtížné získat skutečného věřitele a díky půjčce za nejlepší půjčku, která mi pomohla s půjčkou, kontaktujte je, pokud potřebujete půjčku, a vraťte se mi později poděkovat. Slibuji vám, že vás nezklamou. kontaktní e-mail: - (pedroloanss@gmail.com) Díky.
    Nazgul William .....

    OdpovědětVymazat